USA: K čemu je sbor volitelů?
Barackobama.com
Proč? To je asi první otázka, která člověka napadne při myšlence, že prezidenta Spojených států vlastně nevolí sami američtí voliči, ale jejich zástupci. V roce 2000 koneckonců tento systém umožnil, že se prezidentem stal George Bush, i když jeho demokratický soupeř Al Gore získal o půl milionů hlasů víc ve všelidovém hlasování. Proč tedy lpí americká demokracie na instituci, která v krajních případech (a stalo se to v historii země celkem 4x) nerespektuje vůli voličů?
Důvodů je víc a nejde jen o tradici. Sbor volitelů dává větší váhu hlasování v jednotlivých státech. Volitelů je celkem 538. Každý stát jich má tolik, kolik má zástupců v obou komorách Kongresu. To se sice odvíjí od počtu obyvatel, ale současně má každý stát dva senátory, bez ohledu na to, jestli je to 37-ti milionová Kalifornie, nebo půlmilionový Wyoming. Jinými slovy, Nejlidnatější Kalifornie má sice nejvíc hlasů ve sboru volitelů 55, ale poměrně méně, než by odpovídalo její lidnatosti. Hlasování ani v těch ty nejméně lidnatých státech není nepodstatné a může být jazýčkem na vahách.
Co je možná důležitější: aby kandidát ve volbách, zvítězil, nutí ho to, aby při kampani nezanedbával žádnou část země. Teoreticky by se sice mohl zaměřit jen na několik nejlidnatějších oblastí, získat podporu v nich a tím zvítězit. To je ale i kvůli systému sboru volitelů nanejvýš nepravděpodobné. Kandidáty to nutí přesvědčovat voliče ve všech částech země, neopomíjet žádnou z nich. Tím podle příznivců stávajícího způsobu volby prezidenta získávají přesvědčivější mandát a spojují často velmi rozdílné geografické a demografické regiony.
Volitelé až na výjimky výsledek hlasování v domovském státě respektují. Platí přitom pravidlo „vítěz bere vše“. Příklad: v Severní Karolíně dostal Barack Obama 50 procent hlasů. John McCain 49. Obama tedy zvítězil jen velmi těsně, přesto pro něj bude hlasovat všech 15 volitelů, kteří Severní Karolínu zastupují. V praxi to vede k tomu, že kandidáti získávají obvykle ve sboru volitelů výraznější většinu, než by odpovídalo výsledkům všelidového hlasování.
Odpůrci sboru volitelů mají po ruce také několik vážných argumentů a nejde jen o zmíněné zkreslení vůle voličů. Systém například nahrává dominantním politickým stranám a až na jednu výjimku vždy znevýhodnil jakéhokoli třetího alternativního kandidáta.
Právě po zmíněných volbách v roce 2000 se ozývaly hlasy volající po změně nejhlasitěji. Jenže systém je zakotvený v americké ústavě. Pro jeho změnu by bylo potřeba dvou třetin hlasů v obou komorách amerického parlamentu a souhlas 3 států. Je nepravděpodobné, že by se tak výrazná podpora pro změnu našla a sbor volitelů odsoudila v dohledné budoucnosti k zániku. Amerika sice nemá tak bohatou historii jako Evropa. Ale ty tradice, které má, si střeží jako oko v hlavě.
Vít Pohanka, Český rozhlas, Washington.
Vít Pohanka
Jak získat nadhled
V poslední době jsem začal zkoušet netradiční způsob, jak získat nadhled. Osvědčil se mi. Klikněte na obrázek umístěný níže, podívejte se na video a věřte: stojí to za to :)
Vít Pohanka
Karen ze skal
Když máte plné zuby civilizace, nemáte v Čechách a na Moravě moc na vybranou. To v Americe je spousta míst, kde se ztratíte jako nic. Tak třeba Karen se uchýlila z Kalifornie do Národního parku Canyonlands v Utahu.
Vít Pohanka
Proč si to Bursík s Klausem nevyříká doma?
To se mi honilo hlavou, když vicepremiér Bursík ve Washingtonu na tiskové konferenci doporučil prezidentovi, aby nosil tričko s logem ruské naftařské společnosti Lukoil. Ta prý podle předsedy Strany zelených financuje zčásti knihy Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta.
Vít Pohanka
Jsou Američanky emancipované? Nikoli
Emancipace žen v Americe postoupila v posledních volbách o krok dál. Pořád ale není stoprocentní.
Vít Pohanka
Stopka pro všechny
„Stopka pro všechny“, tak se dá přeložit značka, na kterou narazíte v Americe velmi často. Znamená, že řidiči přijíždějící na danou křižovatku ze všech směrů, musejí zastavit, posoudit situaci a dát přednost tomu, kdo přijel první. Zní to jednoduše, ale co když přijíždíte současně s auty z jednoho, dvou nebo tří jiných směrů, přičemž všechny mají na příjezdu stopku. O tom, kdo přijel první, by se dalo polemizovat. Kdo pojede první?
Vít Pohanka
Vzpomínka na Bam
Před pěti lety jsem chodil ulicemi íránského města Bam zničeného zemětřesením 26. prosince 2003. Zastavil jsem se jednou mezi troskami a psal si rukou poznámky k dalšímu živému vstupu do vysílání Radiožurnálu po satelitním telefonu. Kouřil jsem.
Vít Pohanka
Americké Vánoce a co přinesl víkend
Považuji Vánoce především za svátek rodinný. Ano, člověk musí v dnešním světě počítat s tím, že bude vystavený nadměrnému tlaku reklamy, nevyhne se nejspíš ani opakované návštěvě hlučných a přelidněných obchodů, hlavně když má děti. Ale pak se vrátí do domova provoněného cukrovím, právě dohořelými svíčkami, případně už i jehličím vánočního stromku a má klid.
Vít Pohanka
Obamovy nesplnitelné úkoly aneb lepší už to nebude
Barack Obama je osobností roku. Myslí si to respektovaný časopis Time. Bude ale nastupující americký prezident stejně uznávanou osobností za několik let? Těžko.
Vít Pohanka
Americký čtvrtek: Senát odmítl pomoc automobilkám
Automobilky General Motors, Ford a Chrysler se pomoci od státu v tomto roce s největší pravděpodobně nedočkají a jejich osud je ve hvězdách. Je to dobře nebo špatně? Soudě podle reakcí na blog z minulého týdne spíš dobře.
Vít Pohanka
Zaslouží si "Velká trojka" amerických automobilek záchranu?
Zde najdete příslušné video. Bude o tom jednat Kongres, který dostal včera od společností General Motors, Chrysler a Ford žádost o pomoc v celkové výši 34 miliard dolarů. Pokud ji nedostanou, hrozí prý jim krach a o práci by údajně mohly přijít až 3 miliony Američanů.
Vít Pohanka
Proč se bojím amerických rodičáků
Školy mají své rituály. Jedním z těch hlavních a žáků často nejobávanějších, je určitě rodičovská schůzka. Můj syn se jich tady v USA nebojí. Já skoro ano.
Vít Pohanka
Americká finanční krize se nedá srovnávat s krachem z roku 1929
"Burza vypadala jako zoologická zahrada, v níž zešílela všechna zvířata. Makléři řvali jako stádo lvů a tygrů. Vřeštěli a ječeli, popadali se za límce. Prodávali a prodávali a prodávali akcie, kterých jakoby se najednou chtěl celý svět zbavit." Takhle popisuje „černé úterý“ 29. října 1929 na Wall Street historik Hugh Brogan v Dějiných Spojených států amerických.
Vít Pohanka
O evropské kritice Ameriky
Tenhle příspěvek už jsem na blogu měl, ale omylem jsem ho smazal. Vzbuzoval silné reakce, tak ho sem dávám ještě jednou: Američané jsou hrubí, nevychovaní, přehnaně ctižádostiví. Neznají legraci a nemají smysl pro humor. Jsou zahledění sami do sebe, nezajímají se o vnější svět, mají naprosto přemrštěnou představu o své vlastní důležitosti a ctnostech. Ženy jsou nevzdělané, muži nechutní.
Vít Pohanka
Jižní Osetie a Abcházie nejsou Kosovo
Konflikt v Gruzii vyprovokoval mnohá zjednodušená tvrzení. Tak už to v podobných případech bývá a nepřekvapuje to. Ale srovnávat ruské bombardování Gruzie se zásahem NATO proti Srbsku kvůli Kosovu, jak mimo jiné učinil ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin, je cynické a zavádějící.
Vít Pohanka
Jak jsem se nedopustil nehorázné drzosti
Politologa Bohumila Doležala pobouřil můj článek v MF Dnes o tom, jak Američané řešili před 40. lety svůj postoj k reformám v tehdejším Československu. Najdete ho i tady na mém blogu. Ve svém internetovém politickém zápisníku mne napadl z „nehorázné drzosti“. Je to jen malá poznámka, ale naštvala mne. Tvrdím, že se spíš sám politolog Doležal sám zachoval „nehorázně drze" a arogantně.
Vít Pohanka
Američané a ČSSR 1968: nejlepší bude nedělat nic
Američané se v roce 1968 zachovali vůči Československu pragmaticky. Podle dříve tajných dokumentů ale dnes už volně přístupných v archivu ministerstva zahraničí a knihovny prezidenta Lyndona B. Johnsona se rozhodli nedělat nic.
Vít Pohanka
Rekonstrukce Národního domu v USA: smutný pomník českým poměrům?
Z New Yorku byla odvolaná generální konzulka Halka Kaiserová. Ministerstvo zahraničí popírá, že by za tím stály spory o koncepci provozu Národního domu v New Yorku, který má být slavnostně otevřený na podzim. Ale podle dobře informovaných zdrojů, k tomu nesrovnalosti okolo českého národního stánku přinejmenším přispěly. Už rekonstrukci Národního domu za předchůdců konzulky Kaiserové přitom stíhal problém za problémem. Je zbytečné hledat viníky. Celé to připomíná spíš smutný pomník českým poměrům.
Vít Pohanka
České a slovenské muzeum v Iowě potřebuje pomoc
Jak jste možná zaznamenali, záplavy na americkém středozápadě před časem postihly i tamní českou a slovenskou komunitu. Silně poškozené jsou sbírky krajanského muzea v Iowě. Před časem jsem v Cedar Rapids byl a točil jsem tam rozhovory a reportáž pro Český rozhlas. Od té doby uplynul měsíc, ale Národní české a slovenské muzeum a knihovna stále potřebují pomoc. Pokud chcete vidět, jak to tam vypadá, zde najdete i videoreportáž.
Vít Pohanka
US armáda povoluje vojenským manželským párům sdílet lože i v Iráku
Americká armáda umožňuje v Iráku manželským párům v uniformě žít společně. Týká se to desítek vojenských dvojic a má to zlepšit bojovou morálku. Pokud čtete anglicky, můžete se o tom můžete dozvědět víc třeba tady (AP) . Ale je to správně?
Vít Pohanka
Gore: popírat oteplování je jako tvrdit, že země je placka
Bývalý americký viceprezident Al Gore označil popírače oteplování za tmáře. V Americe začne v tomto týdnu masivní reklamní kampaň proti globálnímu oteplování, na kterou sehnal ekologický guru Gore 300 milionů dolarů. Při té příležitosti řekl v rozhovoru pro stanici CBS, že popírat vážnost oteplování je jako tvrdit, že země není kulatá. De facto tím označil za tmáře i českého prezidenta, i když na něj asi přímo nemyslel.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 57
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2978x