Považuji Vánoce především za svátek rodinný. Ano, člověk musí v dnešním světě počítat s tím, že bude vystavený nadměrnému tlaku reklamy, nevyhne se nejspíš ani opakované návštěvě hlučných a přelidněných obchodů, hlavně když má děti. Ale pak se vrátí do domova provoněného cukrovím, právě dohořelými svíčkami, případně už i jehličím vánočního stromku a má klid.
Inmagine, Royalty Free Photos
Jenže Amerika je Amerika. I na relativně decentním washingtonském středostavovském předměstí Bethesda to tak trochu působí, jakoby se sousedé předháněli v tom, kdo bude mít vánočnější obydlí. Když píši tyto řádky, sklouzává můj zrak mimoděk z monitoru počítače z okna na bohatě osvětlený vchod sousedů naproti, jistých Lynchových. 5 stromků a keříků rozzářených pestrobarevnými žárovkami jakoby hlásalo: „My bereme Vánoce vážně! A co vy?“
Když jdu po ulici, vidím už přes týden za mnohým oknem bohatě zdobené jedličky. Jiné stromky jsem tady prodávat neviděl. Je zřejmé, že si tady chtějí Vánoce užít co nejdéle, proč tedy čekat se zdobením stromku až opravdu přijdou? Je lepší jej koupit dva týdny předem, a postavit k oknu na ulici, ať z něj mají radost i kolemjdoucí.
Snažil jsem se tomuto sousedskému nátlaku nepodléhat. Ale není to snadné. Vánoce útočí ze všech stran. Do očí mne už předminulý týden udeřil nafukovací pestrobarevný Santa Claus na motorce typu chopper v nadživotní velikosti. Vídám ho před jedním z domů, když doprovázím syna do školy nebo ze školy. Jiní sousedé si oblíbili drátěné postavičky zvířátek protkané žárovičkami, které svítí do noci a z nějakého důvodu mi připomínají Las Vegas.
Pro takovou vánoční připomínku s manželkou opravdu nejsme. Ale decentnější výzdoba na mnoha jiných domech nás nahlodala a dohnala ke konformitě. Řeknu to otevřeně: nechceme vybočovat z řady. Abychom nevypadali divně, nakoupili jsme i my žárovkovou výzdobu a máme ji na zábradlí před vchodem. Nebo lépe řečeno měli jsme: protože zapršelo a zboží Made in China přestalo až na pár smutných žároviček svítit. Musím zítra koupit nové. Jedličku už máme také, teď jen ty Vánoce, aby přišly. Jsem odhodlán užít si je hlavně vnitřní pohodou a rozjímáním nad krásami rodinného života. Zde v Americe to ale bude podle všeho o něco těžší, než doma na Vysočině.
--------------
A co dalšího přinesl (mimo jiné) víkend:
Sever Spojených států postihla zimní nepohoda. Sněhové bouře, náledí a mrznoucí déšť narušily leteckou i silniční dopravu v několika oblastech. Zkomplikovaly tak začátek vánočních svátků Američanům cestujícím za příbuznými a k rodinám.
Desítky zrušených letů, hodiny zpoždění. Tak vypadal víkend na mezinárodním letišti v Seattlu v severozápadním státě Washington. Některé společnosti zajišťující spojení na Aljašku přestaly lety odbavovat úplně. Podobně to vypadalo na severovýchodě země - postižená byla především mezinárodní letiště v Bostonu a v okolí New Yorku. Zpoždění leteckých spojů se přenesla i do dalších jižnějších částí země. Silniční doprava v nejhůře zasažených oblastech na tom nebyla lépe. Úřady uzavřely některé úseky klíčových dálnic a varovaly, že vyjíždět na silnice je za současných podmínek velmi nebezpečné.
Washington v příštím roce až zdvojnásobí počet vojáků v Afghánistánu. Uvedl to předseda sboru náčelníků štábů admirál Mike Mullen (majk mal-n). Otázkou prý není ZDA Pentagon desítky tisíc posil pošle, ale KDY.
Spojené státy mají nyní v Afghánistánu 31 000 vojáků, z toho 14 000 působí v rámci společných jednotek NATO. Podle admirála Mullena chce Washington nyní své jednotky v zemi posílit o 20 až 30 tisíc vojáků. Přesné číslo zatím podle předsedy sboru náčelníků štábů Pentagon neurčil. Bude to záviset mimo jiné na tom, jak rychle budou Spojené státy moci stahovat jednotky z Iráku. O potřebě zvýšit počet vojáků v Afghánistánu mluvil opakovaně nastupující prezident Barack Obama. Vít Pohanka, Český rozhlas, Washington.
Vít Pohanka, Český rozhlas, Washington.
